Výletění na jih - Invercagill, Bluff

Název

Výletění na jih - Invercagill, Bluff

Popis

Rozhodli jsme se pro výlet na nejjižnější část jižního ostrova - "město" Bluff. Vyrazila jsem s kolegy z práce, ještě pořád jich nemám dost, přestože s nimi trávím téměř každý den :))) Cesta byla pro mě celkem dlouhá, kluci nemají zrovna velké auto, takže velice pohodlné místo uprostřed jsem jako druhá nejmenší osoba střídavě sdílela s Ines. Kluci se samozřejmě skoro pořád bavili tím jejich srandovním jazykem punjabi (přijde mi, že používají jen samé r, b a d), i když nám slíbili, že bude převažovat angličtina, čímž mě občas docela rozčilovali, protože se neustále něčemu smáli... Po cca 200 km jsme konečně dorazili na místo. Bluff je opravdu "řiť" světa, až tak to musím říct, připadala jsem si tam jak někde na Divokém západě :) Jelikož se mi chtělo dost nutně čůrat, rozhodla jsem se využít zastávky na "benzínce", kde jsme se ptali, kudy se dostaneme k našemu cíli. A milá paní pumpařka nám s úsměvem oznámila (mimochodem taky vypadala jako z doby raz dva), že máme dál pokračovat a na místo jednoduše dorazíme, že cesta dál nevede. Zážitek z návštěvy záchodu vám radši popisovat nebudu, kdyby to nebylo tak akutní, rozhodně bych to neabsolvovala! Stirling point (podle kapitána Williama Stirlinga), jak se nejjižnější místo jmenuje, jsme našli opravdu jednoduše. Zde nastalo hromadné focení všech a všeho a to nejméně stokrát z různých úhlů, Ines s sebou měla Go Pro Cameru, takže fotila snad úplně všechno... A kluky to samozřejmě hrozně bavilo, já si to focení vyloženě užívala!! :)

Kluci uvařili pro všechny indický oběd, na který jsem se moc těšila. Našli jsme jedno hezké místo u moře, tak jsme se do něj hned pustili. Jen mě trošku zaskočila věta - Musíte to ochutnat přesně tak, jak to jíme doma, takže jsme nevzali žádné příbory. To znamenalo, že pokud jsem chtěla jíst (a že jsem už měla fakt veliký hlad), musela jsem jíst s ostatními z jedné krabice a nabírat tu kejdu rukama!!! Bylo to ale opravdu moc dobré (jak jinak než kari, ovšem jiné, než jsem chutnala doma v Everestu :), a k tomu indický chleba - podle mě to nebyl chleba ale placky :)), takže jsem špinavé ruce moje i ostatních brzy přestala řešit. Pusa mě začala dost dobře pálit až ke konci, ale podle kluků to vůbec pálivé nebylo, že to kvůli nám moc nekořenili... Jen to kari jsem z rukou cítila ještě druhý den... Po obědě Ines vytáhla brambůrky, do kterých jsme se pustili, jen Prince (ten v turbanu) to po chvíli vyplivl a my s Ines se divily, co se děje. Kluci nám vysvětlili, že jsme mu neřekly, že je to s příchutí kuřete a on že nejí maso!!! No určitě v těch brambůrkách nic z opravdového kuřete není, ale tak když má tu svojí kultůru....

Jelikož v Bluffu nic jiného k vidění nebylo, vyrazili jsme do Invercagillu v domnění, že aspoň zde uvidíme něco víc. Ve výsledku toto město sice bylo větší než Bluff, ale pro mě pořád vesnice s jednou hlavní ulicí, kde nic, tu nic. Zašli jsme se podívat do zahrad, kde bylo spousty krásných kytiček, většina z nich ale ještě nevykvetlých... V muzeu Southland Museum & Art Gallery bylo všechno možné, od "ještěrek" Tuatara po obrazy, kameny, motorkyyy :) Včetně samotné JAWY, to jsem čubrněla. No a večer jsem byla zase zpátky v civilizaci a v realitě :)

Období

Statistiky

  • 25 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Výletění na jih - Invercagill, Bluff
Komentáře Přidat