Název

Tak jde čas aneb stále v Queenstownu

Popis

V pátek jsem slavnostně ukončila můj pracovní poměr a zítra se vydávám poznávat další místa jižního ostrova :)))

V tomto albu je takový mix všeho, co jsem tu za poslední měsíc zažila či protrpěla Jen pár informací, abyste byli v obraze... Náš Olda (auto) nám dosloužil už nadobro, takže jsme bez auta, čímž mi nastal problém při balení věcí, zatím netuším, jak se vším budu cestovat bez jistoty úložného prostoru v kufru auta... No zatím nevadí, vyřeším vše, až taková situace nastane...

Počasí se tu zatím střídá tak, že jeden den je pravé léto na opalování a koupání, druhý den pomalu vytahuji zimní bundu, dokonce tu minulý týden ještě na horách sněžilo... Z Hiltonu skoro všichni, s kterými jsem nastupovala, postupně odcházejí a opouští Queenstown, takže jsem se rozhodla, že je budu následovat. Každý měsíc se pořádá pro všechny zaměstnance tzv. Team celebration party, pokaždé to pořádá jiné oddělení. Normálně mě takovéto akce nelákají, ale je to vždy v rámci pracovní doby a vždy s občerstvením, takže proč si nezpestřit nudný pracovní den touto formou Tento měsíc vše pořádal housekeeping, takže si představte mě, jak musím jít před všechny zaměstnance a ukazovat jim, jak se z ručníků dělají labutě. Zrovna jsem měla výjimečně půjčené o číslo větší kalhoty, takže jsem vypadala ještě hůř, než normálně...a do toho rudá až za ušima...a to do slova, kdo mě zná, ví, jak vypadám, když se stydím nebo jsem ve stresu :))) No každopádně přežila jsem to a všichni byli spokojení... Jako by toho nebylo málo, na konci se losovaly lístečky, které jsme si předtím nakoupili (na podporu rakoviny prsu). Z celkem 3 výher já vyhrála 2!!! Nikdy nic nevyhraju a tady jsem dopředu musela jít ještě 2x a všichni se smáli a nevěřícně koukali!! Jednou jsem se ještě s 2 kolegy z našeho oddělení účastnila natáčení nějaké promo materiálu pro hotel, naštěstí jsme byli spíše jako komparz, i když tedy mě samozřejmě, jako tu nejmenší, strčili úplně dopředu vedle managementu!!! Občas jsem vypomáhala i ve Food & Beverage, při snídaních (vstávačka v 4:30!!) a konferencích, což mě tedy bavilo mnohem víc než šúrování, ale co nadělám. A co jsme všechno pak mohli sníst, takové snídaně!!! :)

Jinak ve svém volném čase občas zajdu na véču, občas si véču uděláme, jako třeba barbeque u jezera - jsou tu k dispozici zdarma plotýnky na plyn, stačí si přinést maso či cokoliv jiného a pak stačí jen zmáčknout čudlík a můžete grilovat... a prostředí je opravdu hezké, pokud nefouká Také jsme byli vyzkoušet led v místní Ski Areně, doteď mám odřeniny na nohou. Tady totiž asi neznají holčičí brusle nebo nevím, ale vyfasovali jsme všichni klučičí hokejové brusle - bez zoubků, takže to pro mě ze začátku byl docela boj si na to zvyknout... Ale sranda byla i tak Marťa byl pozván od svého šéfa na večeři do hlavní restaurace Hiltonu - Wakatipu Grill na večeři...A byl tak hodný, že mě vzal s sebou takže jsem měla večeři jako král Dostali jsme 4 předkrmy, hlavní jídlo a dezert. Mně samozřejmě bylo ze začátku blbé to fotit - jak pravý Čech... ale když nám Pan Kuchař přinesl druhý předkrm na stůl, šly veškeré blbé pocity stranou a začala jsem fotit, takže se níže můžete podívat, jak jsme si dávali do nosu. Jen jsem měla nějak přenastavený mobil, takže fotky jsou dost nekvalitní :-/ Ale myslím, že pro představu to stačí, myslím, že Pohlreich by čuměl První chybějící předkrm byl tatarák z lososa, bylinkový salát, citronový krém, crostini, kaviár, zbytek máte níže do detailu popsané (některé názvy jsem ani neznala :)) a bylo to fakt famóóóózní. Luci, to by jsi si pošmákla Teď v pátek jsme se vydali na Halloween party, nejdříve na soukromou ke kamarádům domů, poté do města...a skoro všichni byli v kostýmech, občas jsem se fakt až bála... A mě se nejvíc bála Eunice, vůbec se mnou nechtěla mluvit :-))) No po pravdě, já se sebe taky ze začátku dost bála, když jsem se viděla v zrcadle...

Nastavení